Zajímavá místa

INFORMACE O MĚSTECH A OKOLÍ BULHARSKA

Během dovolené v Bulharsku byste určitě měli vidět: zajímavá místa, letoviska a města v Bulharsku, vyrazit na exkurzi do Varny, Sozopolu, Nesebaru, Balčiku nebo Veliko Turnova. Bulharsko má bohaté kulturní dědictví, krásnou přírodu, dávnou historii.

Slunečné Pobřeží

Největší hotelové letovisko v Bulharsku se nachází 30km severně od Burgasu. Ideální místo pro strávení rodinné dovolené, kde si přijdou všichni na své. Nádherná osm kilometrů dlouhá a dvě stě metrů široká pláž s postupným sestupem do moře, dobré klimatické podmínky a blízkost historického Nessebaru činí ze Slunečného pobřeží nejvyhledávanější místo bulharského Černomoří. Největší výstavba letoviska pochází z komunistických dob, po roce 1958. Stavební práce začaly v místě, kde stály dvě staré studny, které ve starověku dodávali vodu Nessebaru. Letoviska Sv. Vlas a Elenite, prázdninové městečko, jsou od Slunečného pobřeží vzdány jen několik kilometrů. Les a písečné přesypy mezi silnicí a letoviskem jsou velmi atraktivní přírodní zajímavostí. Historické město Nessebar a jeho nově postavené hotely na severu se už pomalu prolínají se Slunečním pobřeží. Nedaleko leží překrásný Emine mys. Na Slunečném pobřeží máte mezi restauracemi určitě z čeho vybírat: hotelové restaurace, restaurace s tradičními pokrmy z různých zemí, stánky s občerstvení, bary a diskotéky. Ceny jsou vyšší, ale je zde bohatá zásoba kvalitních produktů. Levněji se najíte, pokud zvolíte některou z restaurací, které jsou umístěné od silnice (prochází letoviskem) směrem do vnitrozemí. V letovisku a například i do Nessebaru jezdí motorový minivlak. Autobusem se dopravíte do Nessebaru a Burgasu. Využít můžete i nabídku spousty taxikářů a také vodní dopravu do Nessebaru a Burgasu. Díky velké konkurenci jsou lodní lístky opravdu levné. Rozsáhlá písčitá pláž dlouhá 8 km se pyšní oceněním Modrá vlajka. Ocenění Modrá vlajka je mezinárodní ocenění za čistotu moře a okolí, vysoký standard ochrany přírody, upravenost, vybavení, kvalitní a bezpečnostní podmínky na plážích. Ocenění uděluje od roku 1987 Nadace pro ekologickou výchovu (FEE – The Foundation for Enviromental Education), která má sídlo v Kodani. Pro udělení je třeba dodržet 21 povinných kritérií a 6 dobrovolných.

Nessebar

Nádherné a zajímavé historické město, které je i na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, byste při své cestě po černomořském pobřeží neměli opomenout. Ze starých uliček a staveb na vás dýchne atmosféra dávných časů. Jedinou nevýhodou tohoto jinak skvostného města je to, že v době, kdy vrcholí sezona, se zde pohybuje mnoho turistů a cestovatelů. Stojí však za to tuhle nepříjemnost překonat, protože budete odměněni historickými památkami, které jinde na bulharském pobřeží neuvidíte. Jestli tedy chcete navštívit Nessebar, zvolte raději začátek nebo konec sezóny. Původně trácké město Menabira (někdy se uvádí název Mesenvria) bylo využíváno Řeky a Římany jako přístav. V tomto období zde byly vybudovány kamenné chrámy, veřejné budovy, divadlo a mocné opevnění, z čehož se dodnes zachovalo nemnoho. Skutečného vrcholu své slávy dosáhl Nessebar až v době byzantského impéria, kdy jeho význam jako přístavu vzrostl. Město dokázalo částečně vzdorovat i turecké nadvládě ve středověku, kdy plnilo funkci centra řecké kultury.

Staré jádro města se nachází na poloostrově, který je s pevninou spojen jen úzkou šíjí. U vchodu do starého města vás uvítá dřevěný větrný mlýn. Kromě Archeologického a Etnografického muzea můžete zhlédnout i několik kostelů, např. kostel Krista Pantokrata, kostel Vykupitele, kostel Svatého Štěpána (Sveti Stefan) nebo prostý kostel Sveta Bogorodica, v němž se skrývá krásná sbírka ikon. Za zhlédnutí stojí určitě i starý rybářský přístav nebo zbytky starých hradeb. V současné době je Nessebar jedno z nejpopulárnějších letovisek mezi zahraničními turisty, díky jeho starověké atmosféře. Podle legend bylo v Nessebaru nejméně 41 církví. To udělalo z Nessebaru, ve srovnání s nevelkým počtem obyvatel, druhé město ze světových osídlení s nejvyšším počtem církví na hlavu. Místní považují Nessebarské kostely za vrcholné dílo bulharské kultury. Jedna z nejstarších svatyní byla bazilika postavená na pobřeží nejspíš na počátku pátého století, dnes z ní zbyly jen trosky. Staré biskupství ve středu města je pravděpodobně nejpůsobivější kostel v Nessebaru. Je víc než 25 m dlouhý a 22 m široký, zatímco jeho tři hlavní lodi byly ozdobené sloupovím a oblouky. Dále můžete navštívit kostely: kostel Krista Pantokratora, kostel svatého Jana Křtitele z 11. století, kostel Spasitele z počátku 17.století, kostel archanděla Michaela a Gabriela, napůl zrestaurovaný kostel světa Paraskeva, kostel světa Bogorodica z 19. století, rozpadlý Starý metropolitní kostel postavený v 5. nebo 6.století, kostel Sveti Todor ze 13.století, z kterého se stala galerie.   Byl založen v 10. či 11. století během prvního království a v dobách druhého království byl rozšířen. Na konci ulice Ribarska na pobřeží najdete rozpadlý kostel svatého Jana Aliturgetského. Kromě zachovalých kostelů můžete vidět zbytky opevnění (nejlépe zachovaná je městská brána), středověké, římské a řecké silnice, opevnění z různých období, administrativní a další budovy. Některé z typických domů v Nessebaru postavené v unikátním stylu z 16. – 19. století jsou skutečné stavitelské monumenty. Turecké lázně a větrný mlýn u vstupu do Nessebaru se těší velkému zájmu. Nessebar je bohatý na restaurace a hospody v rozsahu od nejvyšší do nižší cenové kategorie. Ceny jsou poněkud nad průměrem dalších starých měst na pobřeží, ale i tak jsou rozumné ve srovnání s blízkými letovisky Albena nebo Slunečné pobřeží. Běžnou autobusovou dopravou se dostanete do Burgasu, Pomorie a na Slunečné pobřeží. Podobně jako v jiných letoviscích, i v Nessebaru během letního období jsou k dispozici soukromé taxi a minibusy. Kromě pravidelné lodní dopravy z Burgasu si může v zátoce najmout vlastní loď.

Sozopol

Historická Sozopol byla známa již v době řecké kolonizace jako Apolonica Pontica. Byla to důležitá kolonie, která žila obchodem látkami, vínem, medem, obilím a mědí a díky tomu také vzkvétala. Jako Sozopol ji známe asi od 5. století, kdy stále hrála důležitou roli jako hlavní přístav oblasti. Kvůli vpádu Turků význam města slábl, takže časem se nejvýznamnějším přístavem a městem oblasti stal Burgas. I když Sozopol přišla o své výsadní postavení již dávno, neuškodilo jí to, možná spíše naopak. Ve staré části města se zachovaly staré dřevěné domy, úzké uličky, kamenné zídky, po kterých se plazí vinná réva a zvláštními malými kapličkami, ve kterých obvykle bývá jen malý svatý obrázek. Mezi nejvýznamnější kostely patří Kostel Sveti Georgi a Kostel Sveta Bogorodica, oba jsou situovány ve staré části města, která se rozprostírá na skalnatém poloostrově. Malebné historické rybářské městečko vzdálené 35 km jižně od Burgasu, v němž naleznete významné památky připomínající helénskou epochu. Sozopol je plný tichých hospůdek na útesu (na poloostrově) nad vlnami. Ale i barů, restaurací a diskoték. První kolonie zde byla založena kolem roku 610 před n.l. milétskými Řeky a byla nazvána Apollo, Apollonia Pontica.

Apollonia byla obchodním centrem s medem, voskem, obilím, vínem, olivovým olejem, olivami, textilním zbožím, klenoty a hrnčířstvím. Apollonia často figurovala v hospodářských a politických sporech, včetně příležitostných válek s dórskými obyvateli z Messembria (dnešní Nesebar). V době Alexandra Velikého Apollonia spadala do území Makedonie. Město padlo pod římskou nadvládou v 1. století před n. l., když jej dobyli armády pod vedením Marka Luculla. Rozvoj města byl tak ohromný, že si Sozopol založil vlastní kolonii, Anhialo (dnešní Pomorie). Římská nadvláda zabezpečila po tři staletí ochranu před invazí barbarských kmenů. Město bylo hodně zničeno ve 14. století během útoku Janova loďstva. Později bylo vybojováno a prodáno Římskému rytíři Amadeusi ze Savojska. Po dlouhém obležení v roce 1453 Sozopol padl pod tureckou nadvládu a upadl do bezvýznamnosti a nejdůležitějším přístavem se stal v této oblasti Burgas. Pamětihodností v Sozopolu je mnoho a pro návštěvníky tvoří krásný celek. Mezi ně patří dva starověké renezanční kostely – St. Zosim a Sv. Kiril a Metodi, ten je užíván jako koncertní sál. Turistickým centrem Sozopolu je dlážděné náměstíčko, které se nachází mezi poloostrovem a Charmanite (oblast na pevnině). Naproti kostelu na druhém konci náměstíčka najdete městskou knihovnu, která tvoří jevištní pozadí amfiteátru stavěného na festival Apollonia. V průběhu léta slouží různým koncertům. Za knihovnou najdete již trochu sešlé Archeologické muzeum (v létě je otevřeno denně). Za poštou, kde začíná labyrint uliček s domy porostlých vínem a se stařenkami, které prodávají krajkové ubrusy, začíná staré město. Zajímavé je, že zde ještě můžete slyšet řečtinu. V létě zde můžete navštívit kostel Sveta Bogorodica, který je dobře skryt. Jižně odsud na ulici Apolonia najdete kostel Sveti Georgi, který je obklopen rušnými bary a kavárnami. 2 km na sever od starého Sozopolu leží ostrov Sv. Ivan. Sv. Ivan je největší černomořský ostrov na území bulharských vod. Asi 20 km jižně je ústí řeky Ropotamo, které je přírodní rezervací. Většina turistů dává přednost malým restauracím na pobřeží, v historické ale i v nové části Sozopolu. Také uvítáte velké množství stánků s rychlým občerstvením. Nejútulnější jsou restaurace postavené přímo v historickém centru například ve sklepení, které dříve sloužilo jako sípka, nebo na prameni, který zásoboval město pitnou vodou. Ovoce a zeleninu koupíte na tržištích a čerstvé ryby přímo od rybářů v přístavu. Pohodlně autobusem nebo taxíkem se dopravíte ze Sozopolu do Burgasu.

Primorsko

Proč zrovna „česká kolonie“? Právě zde se nejčastěji potkáte se svými krajany. Nápisy a jídelní lístky v češtině jsou zde běžným jevem, existuje tu dokonce i České informační centrum. Samotné město leží na poloostrově, u jehož šíje se z každé strany nachází příjemné písečné pláže, které mají dohromady kolem 10 km. Jestliže si chcete oddechnout od slunečního žáru a slané vody, zkuste např. cyklistiku, jízdu na koni nebo nějaký vodní sport, město disponuje několika půjčovnami vybavení. Pro ty, kteří chtějí objevovat podmořský svět, jsou pořádány kurzy potápění. Díky členitosti pobřeží, podvodním jeskyním, několika vrakům lodí a zmizelým antickým přístavům si potápění určitě užijete. Další možností jak si odpočinout od moře je návštěva nedaleké rezervace Ropotamo. Malé rybářské městečko vzdálené 60 km od Burgasu a bezprostřední blízkosti letoviska Kiten. V otomanských dobách se vesnice jmenovala Chenger (později známá jako Kyupria). Vesnice ve druhé polovině 19. století rostla do moderního letoviska. Nejpopulárnější místo je tok řeky Ropotamo. Močál Arkutino je přírodní rezervací. Kromě jeho atraktivních skalnatých útvarů je pravý břeh řeky jedna z největších přírodních rezervací.

Bohužel, komercialita černomořského pobřeží v posledních letech ohrožuje budoucnost květeny a fauny v přírodní rezervaci. Letovisko nejvíc vyrostlo v několika posledních letech a je aktuálně jedno z nejpopulárnějších černomořských letovisek mezi cizími (především českými) a bulharskými turisty, a to především díky nízkým cenám a dobré infrastruktuře. Malé restaurace a stánky s rychlým občerstvením jsou na každém rohu a nejvíc je jich podél hlavní silnice ve městě.

Kiten

Přímořské městečko se nachází 60 km jižně od města Burgas, v těsné blízkosti letoviska Primorsko. Kiten vyniká zajímavou přírodou v okolí, mimořádně zdravým klimatem, dlouhými písčitými plážemi, které se střídají se skalnatými útesy. Kitenský záliv je považován za jedno z nejkrásnějších míst jižního Černomoří. Letovisko je vhodné pro milovníky jachtingu a rybaření. Kiten, jako i jiná černomořská letoviska, se rázem změnil z malé vesničky na čilé rekreační centrum. Kiten leží na troskách pevnosti Urdoviza, Římany nazývána Oroudiza. Osídlení bylo opuštěné, když Turci vzali nadvládu nad Bulharskem a znovu bylo osídleno až po jeho osvobození. Kiten byl založený v roce 1931 uprchlíky z Řecka, ale turistickým centrem se stal po roce 1970. Pověst říká, že krásná švadlena Stana Urdoviza souhlasila vzít si sultána jen výměnou za zem, kterou projede skrz od východu slunce do slunce západu. Sultán dodržel slovo, vyňatý prostor kolem vsi osvobodil od placení daní a ves se stále jmenuje Hasekiya (osvobozená od daně země). Jméno blízké zátoky Atliman (záliv jízdy) také pochází z této legendy. Kůň, na kterém Stana jela, byl vyčerpaný k smrti a večer přijel k tomu zálivu. Kromě krásného skalistého mysu, se můžete potěšit z pohledu na proud Karaagach, který se vlévá do moře v polední části Urdovizské zátoky. Ústí řeky je plné ryb. Místní lidé jsou přátelští. V Kitenu je hodně malých restaurací a bufetů s rychlým občerstvením. Ti, co si rádi vaří sami, uvítají, že si od místních lidí mohou koupit čerstvou rybu, zeleninu a ovoce. Pravidelným autobusovým spojem se dostanete do Burgasu. Můžete si také vzít taxík nebo se svést turistickým mini vlakem od 5 km vzdáleného Primorska.

Sofia

Téměř milionová Sofia je město mnoha tváří. Starobylé památky, rozlehlé parky, bulváry, tržiště, zahrádky pouličních kaváren na straně jedné a oprýskané paneláky, špinavá předměstí, vraky aut, prach a architektonické „skvosty“ z doby, kdy zde vládli komunisté na straně druhé. I přesto stojí za to Sofii zhlédnout. Proč zrovna neslovansky znějící název „Sofia“? Původně se toto místo jmenovalo Serdica, protože prvními osadníky byl thrácký kmen Serdi. Slované, kteří se na toto území dostali asi v 7. století, město přejmenovali na Sredets, ale jméno Sofia pochází s největší pravděpodobností od názvu antického chrámu Sveta Sofia, který stojí dodnes v centru města. Přímo v centru Sofie nenajdete mnoho zajímavostí, ale za zmínku určitě stojí kostel Alexandra Něvského. V okolí tohoto kostela se nachází galerie a muzea. Neměli byste zapomenout ani na Sofijskou synagogu z přelomu 19. a 20. století, kde můžete obdivovat nádherný mosazný svícen o váze kolem 2 tun. Nadvládu Turků připomíná mešita Banja Baši ze 16. století, její kupole a minaret evokují atmosféru blízkého východu.

Rila

Rila je nejvyšším bulharským pohořím a rozkládá se jižně od Sofie. Zde najdeme nejvyšší horu Bulharska, Masalu, měřící 2925 metrů nad mořem. V zimě jsou zde velmi využívaná lyžařská střediska Borovec a Majlovica. V těchto divokých horách byl vystavěn jeden z nejobdivovanějších klášterů v zemi – Rilský manastir z roku 1335. Manastir ochraňují mohutné zdi, díky kterým připomíná spíše pevnost. V roce 1961 bylo ke klášteru přistaveno východní křídlo, které dnes slouží k vystavování klášterních předmětů zapsaných na seznamu UNESCO. Kupole kláštera je bohatě zdobena freskami vyobrazujícími scény z venkovského života. V interiéru můžete obdivovat složitě vyřezávané ikony vykládané lístkovým zlatem. V roce 2000 byl dokonce vyhlášen přírodní park Rilsky manastir, který má ochraňovat cennou flóru a faunu v okolí. Jeho území tak zahrnuje 36 vrcholů přesahujících výšku 2000 metrů nad mořem a také 28 ledovcových jezer. V parku najdeme 71 rostlinných a 14 živočišných chráněných druhů, které jsou zapsány v Bulharské červené knize.

Rilský manastir či město Borovec je ideálním výchozím místem pro pěší túry do pohoří Rila, jehož hřeben zdatní turisté zvládnou přejít za 5 dnů. Pohoří je protkáno množstvím značených turistických stezek různých délek i náročností. I tak je dobré mít s sebou mapu a kompas, protože pokud sejdete z trasy můžete se snadno ztratit.

Veliko Tărnovo

Veliko Tărnovo leží přibližně ve středu Bulharska poblíž centrálního Balkánského pohoří. Bývalé hlavní město Bulharského království (1185-1396) se může chlubit impozantním středověkým opevněním i historickým centrem. Atmosféru města dotváří úzké dlážděné uličky, domy ve svahu nad údolím řeky Jantry, bazary, obchůdky a prudké schody. Městu dominuje pevnost Carevec stojící na kopci. Přestože vypadá nedobytně, podlehla ve 14. století spolu s městem náporu Turků.

Do historie Bulharska se město zapsalo také v roce 1879, kdy se zde sešlo Národní shromáždění a sepsalo první bulharskou ústavu. Dalšími zajímavými památkami města jsou kostely Sveta gora a Trapezica. Ve staré čtvrti Varoš pak najdeme kostel svatého Nikolaje a kostel Kirili a Metodi. Když se vydáte ulicí generála Gurko budete míjet domy z dob turecké nadvlády, které byly vystavěny nad okrajem rokle. Na jižní straně řeky Jantry pak najdeme kostel Sveti Dimitar. Město se na přelomu července a srpna stává dějištěm Mezinárodního folklórního festivalu lidových souborů.

Údolí růží

Mezi pohořími Stara planina a Sredna Gora se rozkládá jedna z nejpropagovanějších oblastí Bulharska – Údolí růží. Svůj název údolí získalo z důvodu, že se právě zde pěstují ty nejvoňavější růže v celém Bulharsku a na Balkánském poloostrově. Z nich se poté vyrábí typický růžový aromatický olej. Údolí růží je také významnou vinařskou oblastí. Zdejší vína se vyznačují specifickou ovocnou vůní a svěží harmonickou chutí. V Údolí růží můžete narazit na několik historických osad jako je například Klisura, Sopot nebo Karlovo.

Karlovo

Malé městečko Karlovo se rozkládá pod nejvyšší horou Staré Planiny – Botevem. Díky okolní divoké přírodě, skalním útvarům, roklinám a útesům patří mezi nejkrásnější bulharská města. Centrum protínají dlážděné uličky vedoucí až do staré čtvrti s domy z 19. století a panskými usedlostmi. Mnoho z těchto domů stále obývají místní lidé a nejsou proto přístupné veřejnosti. Nejcennější stavbou je však kostel Sveta Bogorodica s modrou zvonicí. V interiéru kostela je k vidění dřevěná kazatelna, zdobený ikonostas a barevné moderní fresky. Nedaleko stojí také opuštěná mešita Kuršum Džamia, která je připomínkou turecké nadvlády.

Kazanlak

Město Kazanlak najdeme v Údolí růží a již proto je známé především pěstováním růží a lisováním vonného růžového oleje pro kosmetický průmysl. V červnu se zde pravidelně koná Festival růží, neboli Praznik na rozata, který je doprovázen lidovou hudbou, tanci a volbou královny festivalu. Dnes je však tento festival zaměřen spíše na turisty a cestovní ruch než na samotné růže jak tomu bývalo kdysi.

Město Kazanlak proslavilo také nedaleké Údolí thráckých králů. Kolem města najdeme spousty thráckých pohřebních mohyl, z nichž některé nebyly dodnes odkryty. Tato jedinečná památka objevená v roce 1944 je zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jde o nejzachovalejší památku tohoto druhu na světě.

Plovdiv

Jedno z největších a také nejstarších bulharských měst, kde najdeme pozůstatky starověké, středověké i moderní kultury. Leží ve východní části Thrácké nížiny na obou březích řeky Marica. Město obývali Thrákové, Řekové, Římané, Turci a všechny tyto národy zde zanechaly svou stopu, a proto má Plovdiv své neopakovatelné kouzlo. Během 70. let 19. století se Plovdiv stal hlavním obchodním centrem Bulharska. V roce 1872 se zde konal první Plovdivský mezinárodní veletrh, kde byli předváděni honáčtí psi a včelí úly z Česka. Od roku 1933 je tento veletrh významnou událostí celého Balkánského poloostrova. Ve městě stojí několik středověkých kostelů tureckých mešit a také turecké lázně. Ve městě najdeme také mnoho antických pozůstatků, například Římský amfiteátr či zbytky římského akvaduktu.

Pirin

Pirin patří k nejkrásnějším pohořím Bulharska. Jeho pojmenování údajně vzniklo tak, že staří Slované věřili, že jsou tyto hory domovem boha Peruna – odtud i název Pirin. Nejvyšším vrcholem je Vichren měřící 2915 metrů nad mořem, čímž je také třetí nejvyšší horou na Balkánském poloostrově. Jeho dominantní severní stěna stoupá kolmo do výšky 450 metrů. Oblast Pirinu je národním parkem a přírodní rezervací, a tak chrání zdejší alpskou panenskou přírodu od nežádoucích zásahů všudypřítomné a stále se rozrůstající civilizace. Jelikož je Národní park Pirin poměrně odlehlý, našli zde své útočiště mnohé druhy evropských divoce žijících živočichů. Úpatí hor jsou pokryta hustými smíšenými lesy, výše na svazích najdeme tmavé jehličnaté porosty, které jsou doplněny strmými žulovými a vápencovými skalami.

Pro návštěvníky parku je připraveno množství dobře značených turistických cest a tras pro běhy na lyžích. Náročnost si může každý vybrat podle své fyzické zdatnosti. Většina se ale řadí k méně náročným trasám. Odpočinek a občerstvení turistům poskytuje několik horských chat, které nabízejí také možnost přenocování v překrásné a romantické krajině. K horské chatě Vichren, která leží v nadmořské výšce 1950 metrů lze dokonce dojet autem. Odtud mohou turisté pěšky zdolat vrchol nejvyšší hory za pouhé 2-3 hodiny. Do národního parku Pirin zatím ročně zavítá jen velmi málo turistů, což má také svůj půvab. Důvodem je zřejmě jeho odlehlost, ale park nabízí neopakovatelně majestátní horský svět, který jistě stojí zato navštívit.

Melnik

Na úpatí pohoří Pirinu se rozkládá jedno z nejoblíbenějších a nejhezčích bulharských měst. Je oblíbeným cílem turistů a odpočinek zde hledají i místní obyvatelé. Proslulé je také výrobou kvalitního červeného vína, které je známé po celém Bulharsku. Město obklopuje krásná příroda a zajímavá je také místní architektura. Maličké město Melnik bylo původně pouze tvrzí, teprve v roce 1968 se stal městem – muzeem s 96 domy, které jsou schované mezi útesy nebo vystavěné do skalních stěn. K bohoslužbám slouží 12 dochovaných kostelů, zajímavý je například kostel sv. Petra a Pavla s ikonostasem z 19. století či kostel Sveti Nikolaj Čudotvorec, který byl v 18. století velkoměstským kostelem. Dominuje mu zvonice ve tvaru minaretu. Poblíž města se nachází Roženski manastir, ukázka stavebního a malířského umění 14. století. Nedaleko za městem můžete navštívit pískovcové útvary známé jako Melnické zemní pyramidy. Tyto skály připomínají protáhlé úzké pyramidy.

Bansko

Město je významným historickým a kulturním centrem s jedinečným banským nářečím, které neuslyšíte nikde jinde v Bulharsku. Bansko bylo založeno v 17. století Bulhary, kteří odmítali přijmout islám. Časem zbohatlo řemesly a obchodem a vystavěny byly kamenné domy, jenž měly sloužit jako obrana proti nájezdům Turků. Historické centrum města je dnes unikátní architektonickou památkou, kde objevíte spoustu překrásných zákoutí, uliček a domů. Důležitými památkami jsou Kostel Svaté Trojice z roku 1835 s cennými malbami a ikonostasem, Kostel Nanebevstoupení Matky Boží z druhé poloviny 18. století, památník věnovaný místnímu rodákovi Paisiji Chilendarskému, Muzeum Neofita Rilského a Městské historické muzeum. Bansko je nejenom historické město, ale také významné lyžařské středisko rozkládající se pod nejvyšším vrcholem pohoří Pirin – Vichrenem.

Vitoša

Pohoří Vitoša je nejstarším bulharským národním parkem, který byl vyhlášen již v roce 1934. Jeho hřebeny dosahují výšek kolem 2000 metrů nad mořem a lze se k nim přiblížit lanovkou. Osamocený horský masív Vitoša obklopuje hlavní město Sofia a stal se ideálním příměstským lyžařským střediskem. Jeho nejvyšším vrcholem je Černý vrch ve výšce 2 290 metrů nad mořem. Pohoří je ideální jak pro lyžařské a jiné zimní sporty tak i pro pěší turistiku.

Ivanovo

Na severovýchodě Bulharska najdete městečko Ivanovo poblíž kterého se nachází komplex kostelů, kaplí, klášterů a sklepů, z nichž některé jsou vybudovány v jeskyních. Tyto památky jsou zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Nejznámější je kamenný kostel St. Bogoroditsa (Svaté Panny) nebo skalní klášter Archanděl Michael. V 16. století byl klášter regionálním centrem umění, kultury a náboženství. Vnitřní malby ze 14. století a krásné staré fresky jsou považovány za jedny z nejlepších v Bulharsku.

Varna

Třetí největší bulharské město leží v jedné z nejnavštěvovanějších částí země – na Černomořském pobřeží. Dříve poklidné a bezvýznamné městečko na pobřeží se dnes díky rozvoji cestovního ruchu stalo tzv. mořským hlavním městem. Je také dopravním uzlem, který spojuje město s ostatními turistickými komplexy. Byly zde vystaveny rekreační zařízení a zábavní střediska pro turisty, ale město návštěvníkům nabízí také množství památek a kulturních zařízení.

V centru města najdeme náměstí Nezavisimost, na kterém můžete obdivovat katedrálu Nanebevzetí z 19. století. Z náměstí vedou do všech stran široké bulváry plné obchodů, restaurací a barů. Najdeme zde však také Archeologické muzeum, které je nejvýznamnějším muzeem ve městě, jelikož uchovává vykopávky z doby bronzové, šperky z doby helénské, římské pohřební sochy nebo sbírku středověkých zbraní. Za návštěvu jistě stojí Námořní muzeum se sbírkou námořních památek včetně uniforem a modelů lodí. Součástí muzea je také akvárium a delfinárium. Dominantou města se stala Stará věž s hodinami. Na náměstí Ekzahr Josif stojí Arménský kostel s kašnou, ze které proudí horký minerální pramen. Jižně od města se rozkládá 15 km dlouhé Varensko ezero, které se stalo místem odpočinku. Na jeho břehu stojí syrská bazilika, kde byly v roce 1919 objeveny dva sarkofágy z alabastru, stříbra a zlata.

 

Zlaté písky

Letovisko Zlaté písky je jednou z nejvyhledávanějších bulharských přímořských lokalit. Poskytuje svým návštěvníkům totiž vše, co potřebují ke strávení příjemné a ničím nerušené dovolené. Vznik střediska se datuje do roku 1957, kdy se začalo stavět jako pokračování přírodního parku Zlaté písky. Kromě překrásné 4 km dlouhé písečné pláže je návštěvníkům k dispozici komplex veřejných bazénů. Pláže se pomalu svažují do moře, proto jsou vhodné také pro rodiny s dětmi. Kvalitu zdejších pláží potvrzuje také „modrá vlajka“ udělovaná evropskými ekology. Zlaté písky poskytují také ideální podmínky pro provozování vodních sportů.

Burgas

Burgas je poměrně malým, ale velmi atraktivním městem kosmopolitního charakteru, který mu dodává přítomnost lodí a koncentrace turistů. Centrem společenského i obchodního života je ulice Alexandrovska, která prochází napříč celým městem. Kromě barů, diskoték a kin, divadla a opery, jsou zde soustředěny i nejvýznamnější historické památky jako archeologické muzeum, Arménský kostelík a Katedrála sv. Cyrila a Metoděje.

Balčik

Balčik je jedním z nejstarších měst na pobřeží Černého moře. Město je vybudováno na pískovcových terasách a díky tomu je nazýváno ,,Bílým městem”. Proslulou památkou města je letohrádek s francouzským parkem a krásnou botanickou zahradou.

Zkamenělý les

Nachází se asi 18 km směrem na západ od Varny. Je tvořen původně zatopenými a postupně petrifikovanými kmeny dávných stromů, které připomínají různá zvířata a fantazijní útvary.